THE FAULT IN OUR STARS ANEB MOJE PRVNÍ KNIHA PŘEČTENÁ V ANGLIČTINĚ

  

Ahojte! ☺

Před pár dny jsem vydala recenzi na knihu King, ale ještě mi na stole zůstala jedna přečtená kniha, The fault in our stars, v češtině ji znáte pod názvem Hvězdy nám nepřály. Podle názvu tohoto článku, fotky a předchozí věty je vám asi jasné, že tato recenze bude trošku jiná, než ostatní. Nebudu totiž úplně hodnotit knihu jako takovou, její příběh, myšlenky a postavy, ale spíše tak nějak shrnu své dojmy, které ve mně zanechalo přečtení více než tří set stran v originálním jazyce, tedy v angličtině. Pro mě osobně to byla první cizojazyčná kniha, kterou jsem přečetla celou. Takže pokud vás tahle myšlenka zaujala, určitě pokračujte dál. ☺

 

 

Název: The fault in our stars

Autor: John Green

Stránky: 313

Nakladatelství: Penguin Books

Rok vydání: 2012

 

Česká anotace

Díky ustupujícímu nádoru, vlastně takovému lékařskému zázraku, dostala šestnáctiletá Hazel pár let života navíc. Ona sama ale ví, jaká je její diagnóza, že její rakovina je nevyléčitelná, a umí si představit, jak bude vypadat poslední kapitola jejího života. Její příběh se ale úplně změní v momentě, kdy v podpůrné skupině pro děti s rakovinou potká Augusta Waterse. Díky tomuto setkání bude pravděpodobně muset svou poslední životní kapitolu ještě přepsat.

Moje dojmy a poznatky

 

Nejspíš příběh Hazel Grace Lancasterové a Augusta Waterse znáte. Pokud ne, určitě to napravte. Vzájemné propletení životů těchto dvou mladých lidí bývá často pozitivně hodnoceno, můžete slýchat i něco ve smyslu: „Jde o nejkrásnější a zároveň nejsmutnější milostný příběh.“ A tak nějak to vnímám i já. Přečetla jsem knihu, film jsem viděla několikrát. No, a pustila jsem se i do knihy v angličtině.

Teď už ale k nějakým mým myšlenkám, které mě v souvislosti s četbou v cizím jazyce napadají. Beru to opravdu tak, že to byla první kniha v angličtině, kterou jsem přečetla celou. (Ano, na gymnáziu jsme sice četli titul s názvem The catcher in the rye, přeložená do češtiny jako Kdo chytá v žitě, ale upřímně jsem tomu moc nedala. Hodně jsem tu knihu proletěla, na některých stránkách jsem ji nevnímala, a dokonce mám dojem, že jsem ji ani nedočetla.)

Takže... Podle mě, když se chystáte číst knihu v cizím jazyce, je fajn, když už znáte příběh. A je jedno, jestli z filmu, nebo z české knihy. Umíte si mnohem lépe představit některé situace, o to méně vás trápí, když neznáte nějaká slovíčka. Spousta věcí se dá totiž vyvodit ze samotného kontextu, popřípadě vám může pomoct i to, co už víte a znáte právě z české knihy nebo filmu.

Co se týká konkrétně této knihy, podle mě je psaná moc pěknou angličtinou. Je poměrně jednoduchá, dobře se v ní orientuje, nenajdete tu žádná historická slova, ani vyloženě knižní výrazy. Což je super, když není angličtina vaším rodným jazykem. Takže co se týká porozumění textu, přišlo mi to úplně v pohodě.

Zároveň pokud máte průměrnou slovní zásobu, rozhodně si tady vystačíte. Jasně, je tam pár pojmů v souvislosti s rakovinami, ale některé z nich si odvodíte, popřípadě se dají snadno dohledat a přeložit. Pár z nich si i zapamatujete, protože se v textu opakují častěji. A opravdu tam těch neznámých slovíček není moc.

Co se týká tedy nějaké úrovně, kterou potřebujete na tuto knížku, s B2 to zvládnete úplně v pohodě. Poprala by se s tím asi i B1, ale už by to nejspíš chtělo dost překládání, což by si podle mě čtenář moc neužil. Je ale na vás, jak četbu pojmete. Jestli si prostě jako já užijete příběh a angličtinu, uděláte si z toho takovou malou výzvu či minimilník, je B2 perfektní. Pokud to pojmete jako sebevzdělání, budete si překládat nebo i vypisovat neznámá slovíčka a obohacovat si slovní zásobu, klidně to zkuste i s B1.

Určitě se ale připravte na to, že četba vám zabere mnohem víc času, než když čtete v mateřském jazyce. (A to i když si slovíčka nehledáte, ale vyvozujete z kontextu.) To je ale asi jasné. Budete číst pomaleji, protože se budete muset více soustředit, budete si příběh překládat v hlavě, a to prostě trvá déle, než když hltáte větu za větou v českých knihách. U mě třeba tahle zvýšená koncentrace na cizojazyčný text způsobovala po několika stránkách i větší únavu. Pokud tedy nečtete v cizích jazycích pravidelně (a teď myslím delší texty s nějakým obsahem a sdělením, ne jen krátké úryvky v učebnicích), nebude to pro vás podle mě úplně odpočinková aktivita. Budete se prostě muset soustředit. A to vyžaduje energii.

Za sebe ale můžu říct, že pokud byste si rádi přečetli nějakou knihu v angličtině, a hledáte nějakou vhodnou, je tohle (i) na prvotinu dobrá volba. Jak jsem psala, s úrovní B2 to zvládnete úplně v pohodě, s úrovní B1 se to nejspíš bude ubírat spíš tím sebevzdělávacím směrem, ale pokud vám to nevadí, určitě ji přelouskáte taky. Je to fajn zkušenost a nasledně skvělý pocit, když si přečtete příběh v jeho originálním znění. Opravdu.

 

Já jsem ráda, že jsem si to zkusila. Byla to pro mě taková malá výzva, kterou si můžu odškrtnout ze svého pomyslného seznamu. Každopádně pro mě jsou knihy pořád primárně prostředkem k odpočinku, popřípadě k obohacování (české) slovní zásoby. Takže v budoucnu zůstanu věrná svému mateřskému jazyku. ☺

 

Schválně mi napište, jestli jste někdy četli knihu v cizím jazyce, jaký měla název a jaké jste z toho měli dojmy! ☺

K.