ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI / KNIŽNÍ RECENZE

Ahojte! ☺

Tuhle knížku jsem stihla přečíst ještě před tím, než jsem se začala učit na maturitu. Ale sepsat recenzi už se mi nepovedlo. Tak vám ji přináším teď, tři týdny poté, co jsem dokončila svou maturitní zkoušku. Určitě pokračujte ve čtení, tahle recenze totiž bude stát za to! ☺

Název: Za zavřenými dveřmi

Autor: B. A. Paris

Stránky: 261

Nakladatelství: Motto

Rok vydání: 2017

Moje anotace

Grace potkává muže svých snů. Jack je milý, hezký, šarmantní, je to právník, takže je i dobře zabezpečený, na první pohled si oblíbí i Millie, sestru Grace, která trpí Downovým syndromem. Za poměrně krátkou dobu se vezmou. Proč taky ne? Jack je pro Grace perfektní. Tahle myšlenka se ale rozpadá už při svatební noci. Na svatební cestě do Thajska pak začíná Grace chápat, co se kolem ní vlastně děje. A rozbíhá se koloběh lží a přetvářek. Přestože navenek se manželství jeví naprosto dokonalé, realita je jiná, mnohem krutější. Je ale vůbec možné z tohoto začarovaného kruhu uniknout? Jak daleko je Jack schopný zajít? A proč jsou jakékoliv pokusy sehnat pomoc už předem ztracené?

Můj názor

Moc negativního tady tentokrát (naštěstí) nečekejte. Opět napíšu nejdříve nějaký komentář k obálce. Té nemám co vytknout. Vystihuje atmosféru knihy, ale přitom je vlastně úplně jednoduchá. Působí přesně tak, jak působit má.

Líbí se mi i jazyk, kterým je kniha psaná. Místy mi bylo až zle, jak věrohodně a dobře byly některé scény napsané.

Knihu podobného žánru, tedy psychotrilleru, jsem četla poprvé. Ale dopad na moji psychiku to tedy opravdu mělo. Cítila jsem smutek, vztek, měla jsem sevřený žaludek a občas jsem musela knihu odložit a párkrát se nadechnout, než jsem pokračovala. Cítila jsem neuvěřitelnou bezmoc. Vždycky jsem přemýšlela, co bych dělala já. A poté, co se o totéž pokusila Grace a skončilo to (opět) neúspěchem, pociťovala jsem se hrozně. Emocí jsem tedy byla plná. Samozřejmě těch nemilých. Což u těchto knih přesně takhle pochopitelně je, že.

Líbila se mi myšlenka celého toho příběhu. Poukázání na to, že týrání není vždy vidět na těle. Že nutně nemusíte mít modřiny, když trpíte. A že psychickou bolest je velmi těžké odhalit.

Taktéž mi tato kniha ukázala, jak odporní dokážou psychicky narušení lidé být. A jak těžké životní situace mohou u týraných žen nastat.

S touto knihou jsem měla jeden zásadní problém. Hned na začátku. A to v momentě, kdy si měla Grace vybrat mezi Jackem a svou sestrou. Díky tomuto rozhodnutí se Grace dostala do bezvýchodné situace, o které celý tento příběh je.

Byla to opravdu velká chyba. A Grace za ni platila vysokou cenu. Ale přestože na mě nezapůsobila úplně nejlíp na prvních stránkách, později jsem k ní cítila respekt. Respekt za to, jak neuvěřitelně silná byla. Kolik toho snesla, aniž by se zbláznila. Za to odhodlání utéct a zachránit nejen sebe. Strašně jsem si přála, aby se z toho dostala.

Vím, že v souvislosti s touto knihou někteří lidé říkali, že se jedná o průměrný příběh s předvídatelným koncem. Pro mě to tak nebylo. Mně se konec líbil. Knížku jsem četla s napětím až do poslední stránky.

Hodnocení

Jak jsem psala, z knihy mi bylo kolikrát i zle. Přestože jsem knihu po několika stránkách vždycky odložila, párkrát se nadechla a teprve potom jsem pokračovala, měla jsem ji přečtenou za pár dní. A to je u mě s mým časovým harmonogramem opravdu úspěch. Dalo by se říct, že se četla dobře. Což ale na druhou stranu, vzhledem k tématu a k nemilým emocím, které mi kniha způsobovala, není asi nejvhodnější pojmenování. Ale chápeme se. Styl, kterým byla kniha napsaná, a schopnost živě popsat jednotlivé situace byly opravdu neuvěřitelné.

Rozhodně počítejte s tím, že to není odpočinková kniha. A že pro citlivější povahy, jako jsem právě i já, může být místy náročnější. Ale pokud jste milovníci psychothrillerů, jděte do ní. Opravdu.

I přes mou povahu a téma, které kniha zpracovává, se mi líbila. Dokázala mě naprosto vtáhnout do děje a mávat s mou psychikou a s mými emocemi. Což je u mě znak dobré knihy.

Každopádně právě kvůli typu emocí, které ve mně kniha vyvolávala, bych si ji ale už znovu nepřečetla. Není to chyba té knihy, to vůbec ne. Je to čistě jen o tom, že ty pocity ve mně byly tak silné, že mi to nedělalo dobře. A nejsem asi ten člověk, který v knihách vyhledává tyto emoce. Každopádně pokud vy tímto typem jste, bude se vám líbit. Protože se u vás tyhle pocity určitě dostaví.

Moje číselné hodnocení bude tedy tak 8/10.

Četli jste tuto knihu? Nebo nějakou jinou, která zpracovává téma týraných žen? ☺

K.