GUMP - PES, KTERÝ NAUČIL LIDI ŽÍT

Ahojte! ☺

Gumpa jsem přečetla už někdy začátkem dubna, ale bohužel jsem se k sepsání recenze nedostala dříve, než teď. Každopádně díky této prodlevě jsem alespoň stihla zhlédnout i stejnojmenný film, ke kterému se v tomto článku také trošku vyjádřím. 

Myslím si, že myšlenku, která se točí kolem Gumpa, většina z vás zná. Kdybyste nevěděli, o co jde, ráda vám to přiblížím. Kniha, film i píseň o Gumpovi tvoří vlastně jeden velký projekt, který má věřejnosti ukázat svět psů jejich vlastníma očima. Setkáte se tak s několika smutnými psími příběhy, ve kterých hrají velké role lidské chladné povahy, ale také se šťastnými konci, které naopak nastaly díky hřejivým a laskavým lidským srdcím. Díky Gumpově projektu, který podpořila spousta známých tváří, bylo také možné vybrat peníze na podporu organizací, které se starají právě o nechtěné a týrané psy. Gump se (podle mě) stal vlastně takovým symbolem celé této obrovské problematiky. Takže tolik k myšlence, ve zkratce.

No, a pokud vás zajíma víc i o samotném příběhu, směle pokračujte do článku... ☺

Název: Gump - Pes, který naučil lidi žít

Autor: Filip Rožek

Stránky: 85

Nakladatelství: DOBROVSKÝ s.r.o.

 

Rok vydání: 2019

Moje anotace

 

Život Gumpa, stejně jako životy spousty dalších štěňat, nezačal zrovna nejlépe. On i jeho dva sourozenci se chvíli po narození ocitli v igelitové tašce, a následně v popelnici. Gump i jeho sestřička měli o trošku štěstí více, než jejich poslední sourozenec, a dostali se na vzduch včas. Moc dlouho spolu ale nepobyli, sestřička je chvíli nato na cestě do nového obydlí. A Gump zůstává sám. Vlastně, ne tak docela. Přebývá u svého nálezce, bezdomovce Bédi. 

Jak dny plynou a pes roste, roste i vzájemná láska mezi ním a jeho člověkem. Vedle toho ale bohužel rostou i záporné lidské emoce, a Gump se tak jednoho dne chtě nechtě dostává daleko od svého milovaného Bédi. Je ale odhodlaný svého člověka najít, ať to stojí, co to stojí. Protože pro co jiného žít, než pro to nejsilnější pouto, které poznal?

Během své cesty poznává Gump spoustu lidských povah a příběhů, prožívá nejrůznější situace a emoce a dostává se na spoustu různých neznámých míst. A na každém nechá kousek sebe. Ale i kousek vašeho vlastního srdce. 

Během Gumpovy cesty, kdy se chlupáček učí nové věci o lidském světě, se i vy učíte s ním. Jeho čistá psí duše vás zavede do vaší vlastní, probudí ve vás emoce, donutí vás přemýšlet, uvědomovat si a zastavit se. Každý Gumpův krok ve vás zanechá stopu. Stopu, kterou můžete využít ke svým vlastním krokům ve svých vlastních životech.

 

 

Můj názor

 

Ohledně této knihy jsem po jejím dočtení a i teď během psaní recenze měla tolik pocitů, které by se do jednoho článku ani nevlezly. Spoustu jsem toho nastínila už v anotaci, kterou jsem věnovala spíš myšlence příběhu, než samotnému ději. Ale cítila jsem to tak. Ono, i když se nad tím zamyslíte, kniha má pětaosmdesát stran. Ale v tomto čísle jsou schované i listy, na kterých jsou jen ilustrace. Kniha je navíc psaná velkým písmem, takže textu jako takového v ní moc není. I tak to ale stačí na to, aby vás přivedla na spoustu myšlenek a vyvolala spoustu pocitů.

Kniha tedy není moc dlouhá, přečtete ji za chvilku. Je psaná opravdu lehce a nezabíhá do detailů. Což je v problematice smutných psích životů podle mě dobře, protože detaily by spoustu lidí mohly odradit od čtení. Ano, všechny ty ošklivé věci k pláči se týraným pejskům (a nejen jim) dějí a rozhodně není v pořádku před tím zavírat oči. Zároveň si ale myslím, že způsob, jakým jsou situace v této knize nastíněné a popsané, je opravdu dobře zvolený. Předá vám myšlenku i emoce, ale nezavíráte knihu s myšlenkou, že už ji ani nechcete dočíst, protože je vám z ní zle. To není pointa této knihy.

Na to, že má kniha pár stran, vám toho dá opravdu hodně. Donutí vás zamyslet se nad chováním nejen k vašemu chlupatému parťákovi, ale i k jiným lidem a k sobě samým. Připomene vám hodnoty života a také to, nad čím se my lidé zbytečné trápíme. Ukáže vám, jak někdy ani nežijeme, jen přežíváme. A to všechno tak nenuceně, přirozeně, jako by vám to opravdu říkala ta psí duše.

Během čtení této knihy budete přemýšlet. Ale po jejím zaklapnutí ještě více. Budete se neustále vracet do Gumpových situací a přehrávat si je dokola. Učit se z nich, hledat v nich další a další myšlenkové cestičky, na které vás příběh ještě nezavedl. Budete také přemýšlet, jak byste mohli týraným psům pomoct vy. Co byste mohli dělat lépe a co byste naopak dělat neměli. Všechny tyhle myšlenky si vemte, uložte a využijte. Opravdu vás navedou na tu správnou cestu.

Tohle dílo je podle mě něčím, co by si měl každý člověk přečíst. Zabere vám fakt chviličku, ale předá vám toho tolik... Pořád nechápu, že byl někdo schopný takovou obrovskou tématiku vzít, shrnout ji na pár stran a ještě ji takhle skvěle nenuceně a lehce napsat. Za to opravdu klobouk dolů, výborná práce!

Mohla bych tady těch pocitů a všech těch myšlenek, které mám v hlavě, napsat ještě milion. Ale neudělám to. Už vám jen napíšu, že byste si tuhle knihu opravdu měli pořídit a nechat ji, ať vás zavede do vašich vlastních duší a myšlenek, a naplní vás uvědoměním. Protože to tahle kniha dokáže. Není to totiž kniha o nějakém psovi. Je to kniha o Gumpovi. A Gump učí lidi skutečně žít!

 

 

Hodnocení

V úvodu článku jsem vám ještě slíbila zmínku o filmu, tak ji vmáčknu sem do hodnocení. Stejně, jako byste si měli přečíst knihu, měli byste si pustit i film. Je naprosto nádherný! A tak, jak jsem vychválila knihu, ještě o maličký kousek víc bych vychválila i film. A to už jsem měla pocit, že víc to už ani nejde. Rozhodně ale doporučuju začít knihou, nechat si nějaký čas na doznění všech těch poselství, a teprve potom si na dokreslení pustit film. Je opravdu výborně zpracovaný. Má maličko jinou dějovou linku a odlišný konec, ale to na kvalitě příběhu rozhodně nic nemění.

Takže za mě jde filmu i knize 10 bodů z 10. A teď, prosím pěkně, si běžte někde splašit knihu a pusťte se do ní. A pár týdnů poté si zapněte i ten film. Ať se všichni společně sejdeme ve světě, ve kterém budeme umět žít! ♥

Pokud jste recenzi dočetli až sem, budu moc ráda, když se se mnou podělíte o své názory. Ať už na článek, knihu nebo film. Napiště mi sem své pocity, myšlenky, co ve vás kniha zanechala, jestli vás změnila, cokoliv. Za všechny zpětné vazby budu moc ráda! ☺

Tak, a teď už se s vámi jen rozloučím a popřeji vám, ať se máte krásně. A to nejen dnes, ale v celém vašem životě! ♥

K.