KDY? / KNIŽNÍ RECENZE

Ahojte! ☺

Předposledním článkem tohoto března je, jak už jste si z názvu článku všimli, knižní recenze. Na svoje poměry teď čtu totiž poměrně dost. (Na úkor učení, samozřejmě.) Nedávno jsem dočetla tuto knihu, chvilku po ní jsem se pustila do druhé, kratičké, na kterou určitě časem také sepíšu svůj názor. A momentálně jsem zhruba ve čtvrtině další. To je na mě opravdu slušný výkon. 
Pojďte se tedy společně se mnou mrknout na recenzi prvního ze tří výše zmíněných děl! ☺

Název: Kdy?

Autor: Victoria Laurieová

Stránky: 336

Nakladatelství: Fragment

 

Rok vydání: 2018

Moje anotace

Maddie je šestnáctiletá dívka s podivnou schopností. Na čelech lidí vidí čísla. Čísla, která ukazují jejich data úmrtí. Nezná ale příčinu smrti, dokonce ani to, jestli lze datum nějakým způsobem změnit. Možná, že kdyby tohle uměla, mohl její táta ještě žít. V době, kdy zemřel, byla však Maddie ještě velmi mladá a svojí schopnosti nerozuměla ani ona sama, natož aby ji chápal a věřil v ni i někdo další. Po této události to ale její máma pochopila. Maddie tak začala číst data úmrtí i cizím lidem, kteří jí za tuto službu platili. Byl to velmi důležitý příjem, protože Maddiina máma začala po smrti svého manžela pít a utápět se ve smutku. A tak byla tahle mladá dívka na všechno sama. Na tento způsob života si ale zvykla. Mohla v něm i v klidu pokračovat, kdyby nenastal ten zlomový okamžik.
Ten přišel v den, kdy Maddie přečetla datum úmrtí jednoho mladého chlapce. Ani tentokrát se nezmýlila a chlapec v daný den opravdu zemřel. Na druhý břeh však neodešel žádným přirozeným způsobem, ani nešťastnou náhodou. Byl zavražděn. V momentě nalezení zuboženého těla se kolem Maddie roztáčí kolotoč plný vyšetřování, výslechů, obviňování, strachu a samoty. Ona sama ale ví, že se zmizením ani se smrtí toho chlapce nemá nic společného. Federálové mají ale jiný názor. A tak, zatímco se zaobírají mladou dívkou a jejími prapodivnými schopnostmi, skutečný vrah běhá někde na svobodě. Proč ale mají všechny jeho oběti spojitosti právě s Maddie?

Můj názor

Když jsem na knihu narazila na internetu, zaujala mě právě její obálka. A následně i anotace. Vypadalo to celé na první i druhý pohled moc dobře a zajímavě. A přesně takový názor jsem měla i během čtení a i po něm.
Knížka je podle mě moc dobře napsaná. Ukazuje na neobvyklý život mladé dívky, která mi jako hlavní postava byla moc sympatická. Líbilo se mi, že autorka ukazovala i její „běžný“ život s mámou, vztah s jejím strýčkem, přátelství se spolužákem Stubbym, problémy ve škole po zapletení se do vyšetřování, i špetku zamilovanosti. Všechno se samozřejmě točilo hlavně kolem případu, ale všechny tyhle drobnosti, které tam byly navíc skvěle vpletené, dávaly čtenáři rozhled, díky kterému si uměl jednotlivé situace lépe představit.

Myšlenka příběhu mě taky oslovila, stejně jako vývoj událostí a gradace ke konci knihy. I rozuzlení jako takové bylo za mě super. Možná některé překvapí, jiné možná až tolik ne. Já jsem patřila do té první skupiny. Je to zkrátka moc hezky vymyšlené, tak akorát složité, nebylo to moc zamotané, ale ani přímočaré a prvoplánové.

Přemýšlela jsem, jestli na mě úplný závěr knihy nebyl už trošku moc, v určitém smyslu. Ale když jsem si jej znovu přehrávala v hlavě, došla jsem k závěru, že nebyl „moc“. Že byl přesně akorát. Že to bylo přesně to pravé, co knihu krásně uzavřelo a nechalo čtenáři prostor na volný proud myšlenek, který mohl vykreslit možné pokračování dle fantazie čtenáře. Což jsem asi po dvou, třech dnech pochopila. A ocenila jsem to.
Myslím si, že kniha bude vhodná i pro mladší čtenáře. Nebo pro někoho, kdo s thrillery začíná a nechce dostat hned svou prvotinou bombu do obličeje. Jednoduše tady najdete dobře napsaný příběh, hezky vymyšlený, ale nebudete se z něj strachem budit ze spaní, nebudete se jím trápit. Na to, že je to příběh o vyšetřování vražd, ještě velmi mladých lidí, v podstatě dětí, nebude to čtení tak nekomfortní, jako si to umím představit v jiném zpracování. 

Asi nemám nic dalšího, co bych ještě dodala. Kniha, na to jaký skrývá příběh, není vůbec složitě napsaná, určitě je odpočinková, nejedná se o thriller ani krimi příběh v pravém slova smyslu. Vtáhne vás do sebe, ale neutopí. Není to něco, na co se musíte přehnaně soustředit, něco, co vás bude unavovat. Naopak. Příběhem proplujete, ani nebudete vědět jak. Je to přesně tak, jak jsem psala. Vtáhne, ale nepotopí. ☺

Hodnocení

Dostáváme se k závěru článku, tedy k číselnému hodnocení. Bylo tam pár detailů, které mi došly dřív, než na ně v knize došla řada. Konkretizovat to nechci, ať vám tady neprozradím víc, než bychom všichni chtěli. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, byl to pro mě, i přes tématiku, díky skvěle vybalancovaným autorčiným psacím schopnostem moc příjemně strávený čas. Není to ale knížka, která by mě chytla za srdce tak, že bych ji v budoucnu četla znovu. Jsem tedy někde na rozhraní mezi sedmi a osmi body z deseti.
Takže, co kdybychom se shodli na kompromisu, a já bych této knize dala 7,5/10? To zní fér, ne?

A jsme na konci článku! Jako vždycky budu moc ráda, když mi napíšete, jestli knihu znáte, případně jestli vás podle mojí recenze zaujala. ☺

K.