By Klára: POZITIVNÍ MOMENTY V ŘÍJNU 2022 - SPOLEČENSKÝ ŽIVOT, DOBROČINNOST A KRÁSNÝ PODZIM

pátek 25. listopadu 2022

POZITIVNÍ MOMENTY V ŘÍJNU 2022 - SPOLEČENSKÝ ŽIVOT, DOBROČINNOST A KRÁSNÝ PODZIM


Ahojte! ☺
 
Dnes bych vás ráda pozvala do svého říjnového pozitivní okénka. Prostřednictvím tohoto článku si připomenu věci, které mě během předchozího měsíce potěšily, a vezmu vás s sebou. Podělím se s vámi o tyhle hezké drobnosti, a třeba vás (opět) namotivuju k tomu, abyste se zastavili a zkusili si uvědomit své vlastní příjemné chvíle, které jste zažili. Tak se do toho pojďme pustit. ☺
 
 
Pečení závinu 
 
Při pobytu u přítelových rodičů jsem se rozhodla upéct závin podle receptu svého taťky. Stejný recept používá (samozřejmě) on, moje mamka i já, ale stejně je výsledek každého z nás vždycky jiný. Mně osobně nejvíc chutná ten taťkův, ten bych mohla jíst od rána do večera. Fakt je výborný! Peče mi ho skoro vždycky, když k němu jedeme. Tentokrát se ale docela povedl i mně. Pořád nebyl jako taťkův, ale chutnal mi. I příteli. I jeho mamce. Takže jsem měla hned trojitou radost, pochutnali jsme si všichni!
 
 
Společné čtení 
 
S přítelem jsme se během října pustili i do společného čtení. Ve školní knihovně jsem nám půjčila knihu „Čeho před smrtí nejvíce litujeme“ a pustili jsme se do ní. Zatím jsme ji ještě nedočetli, jsme teprve v začátcích, ale zatím to vypadá moc dobře. Myslím, že nám toho tato kniha může dost předat. Navíc ten vědomý společný čas je taky něco moc příjemného. ☺



Masáž od maminky
 
To, že má mamka vlastní masážní salon, jsem tady na blogu už, myslím, zmiňovala. Když tedy jezdím domů, dost často si mě mamka vezme pod ruce a udělá mi masáž. V říjnu tomu taky tak bylo a opět to bylo moc příjemné. (Pokud byste tedy chtěli tip na dárek, poukazem na masáž podle mě nemůžete nic zkazit. To je něco tak geniálního... ♥)


Posezení u kafe a Karaku s kamarádkami
 
Tohle bylo taky parádní. Pozvala jsem své dvě kamarádky na kafe, u kterého jsme i s přítelem hráli stolní hru s názvem Karak. Už jsem vám ji doporučovala v některých jiných Pozitivních momentech, ale připomenu ji znovu i tady, protože podle mě fakt stojí za pozornost. Byl to opět moc mile strávený čas s fajn lidmi (a pejsky).


Večerní posezení
 
... s jídlem u seriálů. Těch jsme měli v říjnu opravdu hodně. Někdy s burgery, někdy s pizzou, někdy s úplně klasickým/obyčejným/běžným jídlem. Ale vždycky to bylo skvělé. Odpočívala jsem u toho, užívala si to nicnedělání, ještě jsem u toho měla něco dobrého k jídlu/k pití, přítele vedle sebe, pejsky kousek od sebe... Byly to prostě parádní chvíle, co víc k tomu dodávat... ☺


Pudlí holčička Baruška
 
Říjen patřil hodně Barušce, kterou jsme měli od 17.9. v dočasné péči. Pracovali jsme s ní, snažili se o socializaci, trénovali přivolání a reakci na jméno, dodržovali řád, nechávali ji už běhat i na volno... A mazlili a mazlili. Stal se z ní naprosto skvělý umazlený pejsek s energií štěňátka, který si užíval života. Zvládla veterinu, kastraci, vytahování stehů... A nakonec i adopci. Dneska už je témeř měsíc v novém domově s úžasnou sympatickou paní, která ji zahrnuje péčí, pozorností a láskou. Ano, chybí mi, samozřejmě. Když odjížděla, tekly mi slzy. Ale vím, že to bylo správné a že odjela do toho nejlepšího domova. Její dušičku jsme zahojili, naučili jsme ji všemu, co jsme za těch šest týdnů mohli, takže náš úkol jsme splnili. Ona mohla díky tomu odejít do té správné, trvalé a láskyplnné rodiny, kde bude šťastná jak ona, tak i nová majitelka. (A my tak můžeme mít otevřené dveře a otevřená srdce pro další psí dušičku, která nás bude potřebovat...♥)



Zvládnutá noční směna
 
Ano, udělala jsem to znovu. V minulém článku jsem zmiňovala, že jsem byla na noční brigádě v supermarketu. A že na občasný přivýdělek to není špatné, ale že to nechci dělat nějak často, protože to mému tělu nesvědčí. Ale když na mě vyběhla nabídka na sedmihodinové noční brigády, říkala jsem si, že bych jednu mohla v říjnu zvládnout. Tak jsem šla. Opět do neznámého prostředí, mezi neznámé lidi. Ale tentokrát to bylo lepší. Poznala jsem příjemnější lidi, práce byla lépe zorganizovaná, měla jsem víc jídla, směna byla kratší... No, zkrátka to bylo sto a jedna ve srovnání s tou zářijovou. Pořád platí, že to nechci dělat nějak často, ale jak už jsem psala... Jednou za čas, když to nebudou dvanáctky, ale zkrácené směny, a bude to takhle dobře zorganizované, do toho klidně půjdu. ☺


Džemfest
 
Od práce k zábavě! K narozeninám jsem v červnu dostala lístek na festival s názvem Džemfest, na který jsem se moc těšila. Přítel měl samozřejmě lístek taktéž koupený. A bylo to skvělé! Před koncerty jsme si v autě vypili kafe, pak si poslechli Voxela, odběhli jsme si na rychlou pizzu, a pokračovali na koncert Pokáče a následně No name. V programu byly ještě další tři (menší) kapely, ale pro nás byla hlavní tahle trojka. Nejvíc jsme se ale těsili na Pokáče. A ten nás nezklamal. Znali jsme písničky, zpívali jsme a tančili, smáli se jeho vtipům, říkankám... I Voxel byl ale skvělý, jeho humor se nám taky moc líbil. A energie a charisma frontmana kapely No name? To bylo něco tak příjemného a nabíjejícího! Opravdu moc jsme si to užili! Pokud tedy budete mít někdy možnost jít na koncerty těchto umělců, určitě běžte!


Slunné dny
 
Tenhle podzim byl jednoduše nádherný. Tolik sluníčka, teplých dnů a krásné energie! To jsem si na procházkách s pejsky opravdu moc užívala, nechala jsem se prohřívat a dobíjet těmi příjemnými slunečními paprsky! ☺



Připravená vánoční aukce pro útulky
 
Konečně! Touto dobou už je vánoční aukce ukončena, běžela do 14.11. Příprava trvala asi dva měsíce. Objednat všechny ty věci trvalo dost dlouho, pak to všechno vyzvednout, vybalit, někde uskladnit... Ale hlavně to nafotit a sepsat popisky. To bylo na hodiny a hodiny práce. Ale stálo to za to, většina věcí se prodala a udělá tak někomu radost pod stromečkem a ještě z toho půjde výtěžek na dobrou věc. Nicméně mě bavil i celý ten proces. To hledání a objednávání věcí, rozbalování těch balíčků, to focení, to sledování příhozů... Hlavně mě ale hřála ta myšlenka, že se věnuji něčemu, co mi dává smysl a co může pomoct tam, kde je to potřeba. (Taky mě ale těšil fakt, že už to zbývá „jen“ zabalit a poslat, a budeme se mít v tom bytě zase kde pohnout. :D)




No, a tady u té hřejivé myšlenky bych tento článek asi uzavřela. Mějte krásný večer, krásný zbytek listopadu a příjemný vstup do prosincových dnů! ♥

K.

2 komentáře: