POZITIVNÍ MOMENTY V SRPNU - NOVÉ NASTAVENÍ MYSLI, ZDRAVÍ A OPRAVDU SPOUSTA DROBÝCH RADOSTÍ /2022

Ahojte! ☺

 

Léto a prázdniny jsou za námi, podzim před/s námi! Těšíte se? Na kakao, teplou deku, svetry, svíčky, knížky, šustění listí...? Já ano! I přesto bych se ráda ještě krátce otočila do těch teplých slunných dnů pomocí shrnutí pozitivních momentů, které jsem si zaznamenala během srpna. Tak pokud máte chuť, pojďte se na ně společně se mnou podívat a opět se ve své hlavě pozastavit nad vašimi vlastními hezkými okamžiky z předchozího měsíce. Tak jdeme na to!

Milující rodina

 

Během prvního srpnového týdne jsem byla nucena kvůli nemoci hodně zvolnit. Zpomalit. Někdy úplně zastavit. Dva nebo tři dny jsem nebyla schopná ani pořádně vstát z postele, natož někam dojít. Během tohoto týdne jsem opravdu hodně odpočívala a spolehla jsem se na péči svého okolí, tedy mé mamky a přítele. A postarali se o mě naprosto úžasně, cítila jsem se milovaná v rukou starostlivých lidí. A to byl opravdu skvělý pocit. Takže i přes to, jak špatně mi bylo, vnitřně jsem se vlastně cítila šťastná. ♥

Zpomalení a změna postoje ke cvičení

 

Díky této nemoci jsem mohla i hodně přemýšlet. Moje myšlenky se ubíraly hlavně k mému cvičení. Jelikož mi bylo takhle zle, samozřejmě jsem necvičila. A rozhodla jsem se nechat tělo odpočívat ještě další týden, než nabere dost síly a bude opravdu zdravé. A poprvé za hodně dlouhou dobu jsem si tuhle „pauzu od cvičení“ nevyčítala, a naopak jsem si ji užívala. Byla přesně tím, co jsem potřebovala, a já jsem to zvládla vyslyšet. Díky tomu jsem došla k závěru, že to, jak jsem do této doby cvičila, už mi nevyhovuje. Že se do toho pohybu přemlouvám víc, než bych měla, a že to tak nechci. Rozhodla jsem se tedy ubrat. Do konce srpna jsem se věnovala „jen“ józe. A od září jsem se rozhodla změnit svoji cvičební rutinu. Tedy necvičit 6x týdně téměř hodinu, ale jen 5x týdně okolo tři čtvrtě hodinky. Už jsem to začala aplikovat a i po těch pár dnech se cítím skvěle, fakt! Někdy je opravdu méně - více. Myslím si, že to prospěje jak mému tělu, které bude mít více energie a čas i na odpočinek a regeneraci, tak hlavně mé hlavě, ve které se ten postoj k pohybu začal ubírat směrem, kterým jsem nechtěla.

Teď v září jsem se v tomto nastavení pustila i do dvou výzev. Jedna je od FitFab týmu, druhá od Aktinu. O tom se ale více rozepíšu až ve cvičebním článku za září.

Od října bych si pak chtěla své cvičení rozvrhnout tak, že jeden z těch pěti tréninků bude ve stylu kardia, druhý bude na horní polovinu těla, třetí na spodní polovinu, čtvrtý bude obsahovat cviky na celé tělo a pátý bude patřit józe. Dva dny pak zbydou na úplný odpočinek. Tréninky ale nechci mít úplně striktně dané, takže někdy se třeba zase pustím do nějaké výzvy, někdy budu mít chuť na více kardia, jindy na jógu... Je to zkrátka jen takové obecné rozvržení, ve kterém ale bude prostor na moje potřeby a aktuální rozpoložení... ☺

Tohle zpomalení je pro mě něco nového. Něco, co jsem si opravdu potřebovala nastavit v hlavě. A tak nějak jsem k tomu asi potřebovala ten správný čas. A ten nastal právě během/po té nemoci. Jsem za to opravdu moc ráda, protože se skutečně už teď cítím o 100 % lépe! Nemám pocit, že něco musím, ke cvičení se nenutím, rychle mi uteče, užiju si ho... Takže myslím, že teď jsem přesně tam, kde mám (a chci) být! ♥

Odpočinek u seriálů a her

 

Během srpna jsem trávila hodně času se svým přítelem. Hráli jsme opět Stardew Valley, o které jsem se zmiňovala v minulých Pozitivních momentech, vytáhli jsme ale i nějaké stolní hry, a to Zaklínače, Karak a Osadníky. Půjčili jsme si také hru Jablíčkové království, která nás (hlavně tedy mě) i přes zvláštní dětský název bavila. Odehráli jsme ji asi 4x během jednoho posezení u kafe. Je svižná a nenáročná. 

Když jsem já sama měla volné odpoledne, vrátila jsem zase k seriálu Good doctor. A opět jsem zhlédla i pár epizod Manifestu. (Pokud jste tento seriál ještě nezaregistrovali, určitě na něj mrkněte.) Dokoukala jsem i několik posledních vlogů od Péti Elblové, které vydávala rychleji, než jsem si je stíhala pouštět. A to bylo taky moc fajn.

Brigády

 

Po uzdravení se jsem se vrátila i ke svým brigádám/praxím. V ordinaci jsem se zlepšovala v odběrech krve, z čehož jsem měla velkou radost, v pralinkárně jsem naopak zase po dlouhé době viděla své kolegyně a pochutnala si na kafi a dalších dobrotách. Navíc jsem nakonec odpracovala i dost hodin, což bylo po finanční stránce taky super.

Svátek

 

Dvanáctého srpna jsem měla svátek, což se u nás pojí jen s nějakým drobným dárečkem. Letos mi ale přišlo, že jsem toho dostala nějak moc. Zásobu čokolád, šampus, obálku s penězi... Přítel mi koupil svíčku, která se mi líbila na trzích, o čemž jsem vůbec nevěděla. Má to dokonce svůj vlastní příběh. (Ten už jsem psala i v minulém nákupovém článku.) Musela jsem si totiž ve městě odběhnout něco zařídit a přítel na mě chtěl počkat. Tak mě doprovodil, pak odběhnul, že svíčku koupí. Já jsem byla ale rychlejší, než čekal, a vyšla jsem ven dřív, než měl koupeno. Tak to rychle vysvětlil milé paní prodavačce a šel mi naproti. Ke stánku jsme se pak vrátili spolu, protože jsme nějaké svíčky chtěli koupit i přítelově sestře a babičce k narozeninám. Vůbec jsem si toho nevšimla, ale přítel a paní si nějak předali peníze i výrobek. Vymysleli to v rychlosti, ale velmi dobře. Paní prodavačka byla moc příjemná, chápavá, šikovná a nápaditá, protože díky ní (a samozřejmě i příteli) jsem při obdržení dárku vůbec nechápala co, kdy a jak, a byla jsem hodně a mile překvapená!

Večer s živou hudbou

 

Jeden večer jsme se v přítelově rodném městě vydali poslechnout si místní kapelu, o které se celá přítelova rodina bavila jen v dobrém. Opravdu je chválili, tak jsem se na ně moc těšila. A nezklamali mě. S přítelem jsme si dali drink, zatancovali jsme si, zazpívali a moc jsme si tu hodinku a půl užili!

Objev kavárny

 

Sobotu, během které jsem nepracovala, jsem trávila celý den s přítelem. Hráli jsme právě různé hry, byli jsme se projít, stavili jsme se na nákup, pustili jsme si film, a zašli jsme si i na rande. Vydali jsme se na náměstí a objevili jsme kavárnu, která z venku vypadala moc dobře. Tak jsme se rozhodli ji navštívit. A dobře jsme udělali. Kafe měli skvělé, zákusky byly perfektní (a měli jich vystavených snad sto, vůbec jsem si nemohla vybrat), celá jejich nabídka se mi moc líbila, obsluha byla strašně příjemná, no zkrátka... Určitě jsme tam nebyli naposledy! (Pokud byste se někdy ocitli v Pardubicích, Mlsnou kávu určitě navštivte!)

Knížky do aukce

 

Podle mě neexistuje nikdo, kdo by nemiloval dostávat a vybalovat balíčky. Já jsem během srpna udělala dvě velké objednávky v Knihách Dobrovský, protože na podzim opět plánuju udělat charitativní (útulkovou) knižní aukci. Takže průběžně pokukuju po různých akcích a objednávám. Jedenáct knih jsem koupila i z druhé ruky, takže aktuálně jsem na nějakých šedesáti kusech. (Momentálně je ještě jeden balík asi se čtrnácti knihami na cestě.) Nicméně to tady zmiňuji i proto, že přestože ty knihy nejsou moje a nebudu si je nechávat, ty pocity při jejich vybalování byly asi úplně stejné, jako by byly. Nemám tedy radost z toho, že bych si hromadila knihy, ale z toho, že půjdou na dobrou věc a že takhle můžu pomáhat. A ještě si k tomu užívat tu radost při vybalování balíčků a přehrabování se tolika knihami. Je to naprostý balzám na duši, fakt!

Dodělávky na bytě

 

Přítel během srpna dodělal v našem pokoji knihovničku a v kuchyni připevnil poličky. Natřel i dvířka dvou skříněk a vyměnil na nich magnetky, takže už zase konečně drží zavřené. A zvládl odstranit i nějaké skvrny, které vznikly při našich úpravách bytu, které vypadaly, že už se jich nezbavíme. Zní to jako úplné drobnosti, ale v tom bytě to udělalo opravdu hodně. Takže z toho jsem měla taky velkou radost!

Zdravotní stav

 

Během srpna jsem se taky pustila do řešení drobných zdravotních problémů, které jsem dlouho odkládala. Zašla jsem si k zubaři, rozhodla se navštívit i kožní a začít řešit jednu drobnou nepříjemnost, a rozhoupala jsem se i k tříměsíční kůře, která by mi měla pomoct vyřešit jednu ženskou dysbalanci. Jsem na sebe v tomhle ohledu hrdá, takže do mých pozitivních momentů tohle rozhodně taky patří. ☺

 

 

Knižní tip 

 

Mám tu i jeden knižní tip. A to na dílo s názvem Pan Romantik. Pokud jste romantické duše, tahle kniha by vás neměla minout. Víc se o ní plánuju rozepsat v samostatné recenzi, takže vám zatím jen řeknu, abyste na ni, dámy, alespoň mrkly někde na webu nebo v knihkupectví. Mně osobně předala víc, než se od takového díla asi očekává. Díky této knížce jsem si uvědomila spoustu drobností, které jsem potřebovala do svého vlastního reálného vztahu... ☺

Teda, článek byl nakonec delší, než jsem čekala. Nějak jsem se rozepsala, že? Nicméně jsem moc ráda, že jste článek dočetli až sem. Uděláte mi také velkou radost, když mi napíšete, co hezkého se přihodilo či povedlo během srpna vám! ☺

Brzy na shledanou u dalšího článku! 

K.