LIPTOV 2018 ANEB PRVNÍ SLOVENSKO S RODINOU

Ahojte! ☺

Poslední výletový článek z letošních letních prázdnin bude o dovolené, kterou jsem já, sestra a mamka s přítelem strávili na Slovensku, konkrétně v části zvané Liptov. Opět to bude hlavně o fotkách, abyste se mohli podívat, jak krásně tam bylo, a třeba si tam taky někdy zajet! ☺

První den našeho výletu tvořila z velké části hlavně doprava na samotné Slovensko. Cestou jsme se ještě v Česku stavili na oběd a pak jsme pokračovali dál.

Naší druhou zastávkou, tentokrát už na Slovensku, byly Jánošíkové diery. Šlo vlastně o trasu krásnou přírodou, kolem potůčků a skal. Terén tam byl sice občas trošku kluzčí, ale jinak to byla paráda! ☺

Následovala opět cesta autem, tentokrát až k penzionu, ve kterém jsme měli být ubytovaní. No měli. Ale nakonec nebyli...
Když jsme tam dorazili, odchytli jsme náhodného zaměstnance a oznámili mu, že máme rezervaci na dva pokoje. Koukal na nás jak na zjevení a odpověděl, že skočí pro šéfovou. Když přišla, oznámila nám, že žádnou rezervaci neobdrželi. Takže nastaly zmatky a dohady o tom, kde se stala chyba, protože (dost známý a ověřený) portál si už strhnul peníze a rezervaci potvrdil. Paní vedoucí však tvrdila, že jim žádná objednávka nepřišla. Každopádně nám nabídla, že nás ubytuje ve svém druhém hotelu, kousek od tohoto. Zajeli jsme se tam podívat, ale nelíbil se nám...
Po návratu na recepci jsme paní oznámili, že si najdeme něco jiného. Narychlo jsme tedy vyhledávali, kde se ubytujeme. Nakonec jsme objevili apartmány Hilson v Jasné, které byly teda o něco dražší, ale zase byly jedny z mála, které se nám zamlouvaly. Paní vedoucí nám ještě vyplatila rozdíl cen jejího ubytování a toho, které jsme si vybrali, rozloučili jsme se a jeli ještě o kus dál - do Jasné.
Po příjezdu jsme zjistili, že jsme vybrali dobře - krásný areál, sympatický personál a hezké pokoje. Všechno tak, jak má být! ☺

V úterý jsme se vypravili do Demänovské ledové jeskyně. Ta určitě taky stojí za zhlédnutí. Bohužel jsem v ní ale nesměla fotit, tak budete muset buď „googlit“ a nebo se tam zajet podívat! ☺
Ve zkratce, viděli byste majestátní jeskynní systém, spoustu krápníků, ale právě i led, který v jeskyni přetrvává i přes vysoké venkovní teploty! ☺

Když jsme zase slezli zpět dolů, stavili jsme se na kafe (čti na zákusek :D). Sestra si dala brownie, který byl ale opravdu famozní. Tak strašně měkkoučký, vláčný a čokoládový, zároveň i sytý! No mňam! Ještě teď na něj mám chuť! :D Naši měli ještě kafe a k tomu další dva zákusky - cheesecake a čokoládový dort. Cheesecake byl trošku slabší, ale dal se. Ten čokoládový zákusek byl chuťově moc dobrý, ale na to brownie i tak neměl... :3

A dalším bodem naší zastávky byl Vlkolínec. Jednalo se o vesničku plnou starých domečků. Některé z nich byly stále obydlené, jiné skrývaly staré oblečení, nádobí a spoustu dalšího, některé zase obrazy samotné vesničky či některých zvyků. Měli tam dokonce i farmu, kde jsme si mohli prohlédnout pětidenní kůzlátka, obrovské husy a několik dalších domácích zvířat.

Zbytek dne jsme strávili v apartmánech. Večer jsme si už jen zašli do „bufetu“ v areálu na nějaké jídlo a pití, a pak jsme se šli zachumlat do peřin. ☺

 

Následující den, ve středu, jsme si udělali výlet na Vrbické pleso. Obešli jsme si v klidu tu vodní plochu, opět se pokochali nádherným prostředím, vyfotili se za „zvířecí stěnou“, udělali si holubičky na kamenech. (Někdo si stihl i odřít nohu, když zkoušel přeručkovávat takový ten žebřík a při dopadu mu sklouzla noha po šutru, který pod ním byl. No, nevadí... :D)

Stavili jsme se i na oběd. Někteří na polívku, jiní na smažený sýr, někdo na bryndzové pirohy a někdo na giga-žebra.

Ještě jsme se zajeli podívat do mincovničky do Liptovského Jána, kde nám ukázali výrobu mince - od toho, jak a kde se získávaly suroviny, až po to, jak se z ní nakonec stala mince, kterou známe. ☺

Večer jsme si už jen zašli do nedalekého hotelu na pizzu a na něco k pití.

A máme tu čtvrtek! V tento den jsme se vypravili do Kontaktní ZOO a Motýlí zahrady. Mně osobně se obojí moc líbilo. Ono sáhnout si na medvěda, jaguára nebo velblouda se vám nepoštěstí každý den. Stejně tak nechat si na dlani sedět takové krásné velké motýly.
Co mi ale hodně vadilo, byly nevychované děti. A rodiče. Jasně se při vstupu do areálu řeklo, co se nesmí dělat - běhat, chodit za květináče či brát motýly z určitých míst. Spousta lidí to úplně ignorovalo a z toho mi bylo opravdu smutno. A trochu i do vzteku. Tak snad tam ta pravidla nejsou pro nic za nic, ne?! Děcka pobíhající s dvaceti motýly na tričkách, kalhotech a rukou? To mi opravdu nepřišlo normální! Pořád to jsou živí tvorové, ne nějaké umělé postavičky ke sbírání! Ale jak by řekla moje babička: „Nevychované děti nevychovaných rodičů!“ A měla by pravdu!

Večer jsme se zašli projít na rozhlednu do Jánské doliny. Naši si ještě vymáchali nohy ve „smraďavkové“ léčivé vodě (na Slovensku tomu říkají „kaďa“) a pak jsme si vyšli ještě jen tak do přírody směrem ke Stanišovským jeskyním. Ale vzhledem k tomu, že bylo pozdě a jeskyně už by byly stejně zavřené, prošli jsme se jen podél lesů. Vylezli jsme nakouknout do nějakých menších jeskynních otvorů, které jsme viděli po cestě, a pak jsme se zase vrátili zpět do areálu Hilsona. ☺

A v pátek ráno po snídani, o kterých jsem zapomněla zmínit, že byly naprosto skvělé tím, co všechno nabízely, už jsme se vydali zase na cestu domů. ☺

A co vy? Do které části Slovenska jste vyrazili na dovolenou vy? ☺

K.