ODCVIČENO V BŘEZNU - V BŘEZNU TO ROZBĚHNU S FITFAB STRONG ANEB DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO? /2019

Ahojte! ☺

Tak nám začal duben a já bych se s vámi ráda podělila o to, jak jsem si minulý měsíc vedla s výzvou „V březnu to rozběhnu s FITFAB Strong“. Jak jsem se s během poprala, co všechno se stihlo pokazit a jak jsem to vyřešila najdete v tomto článku! ☺

K videím už se víc vyjadřovat nebudu, ta už jsem komentovala v článcích o Lednové výzvě a o výzvě Nebuď ledňák. Tady se mrkneme vyloženě jen na dny, kdy byl v plánu právě běh. ☺

Nejsem běžec. Jakože vůbec. Nebaví mě to a asi na to ani nejsem úplně stavěná. No, každopádně jsem se do toho pustila. A byla to výzva v pravém slova smyslu. Do cesty se mi stavělo nejen počasí, ale i zdravotní problémy, které značně ovlivnily konec.
Nějak extrémně mě to ale neovlivnilo. Prostě jsem zvolnila, běhání přerušila, nahradila, a na konci března jsem zkusila i jinou formu kardia.
A asi to tak mělo být. Možná mě to o to víc bavilo.
To, že nemám ráda běh, jsem věděla. Ale hecla jsem se na začátku a fakt jsem do toho šla. Bohužel to potom nevyšlo na 100 %. To mi ale až tak nevadí, protože jsem se alespoň nemusela do ničeho nutit a běh jsem si tak nezprotivila. Díky tomu si pravděpodobně vyběhnu i někdy v budoucnu a oživím tak svá cvičení. ☺


1.3. Cíle a běh
Aneb první běh výzvy. Sama sebe jsem překvapila, když jsem uběhla 5,5 km, bez přestávky, v kuse. Mamka mě vyložila u babičky, takže jsem neměla moc na výběr než běžet zpátky domů. A kupodivu se mi běželo hodně dobře. Takže to jsem měla opravdu radost! ☺
Cíle jsem si úplně nedávala. No, možná jeden. Nevzdat to a opravdu běhat!


5.3. Běh
Venku se pěkně zatahovalo. Ale nazula jsem tenisky a vydala se ven. Po asi kilometru začalo poprchat a foukat protivítr. Což nebylo úplně příjemné. Ale naštěstí nebyla úplně velká zima, takže jsem úspěšně doběhla s 4,5 km na kontě! A to i s bandáží na kotníku, protože jsem den před tím nějak hůř došlápla, něco se mi tam hnulo a neměla jsem odvahu nechat jej bez opory. Přece jen nevypadal úplně stabilně.☺

10.3. Delší běh
Ten by mohl nést i přívlastek „Nejdelší souvislý běh mého života“. Což je pravda. Klusala jsem celkem 46 minut, což mohlo být odhadem necelých 7 km!
Asi nemusím říkat, že jsem byla nadšená! ☺

12.3. Kratší běh
Zvolila jsem si intervaly. Přece jen je to v tom florbale celkem užitečné umět vystartovat do sprintu a pak zase zvolnit. Vystartovat, zvolnit...
Měla jsem celkem dvacet úseků, kdy jsem 20 vteřin sprintovala a 40 pomalinku běžela nebo šla. A řeknu vám, byla jsem ráda, když to skončilo!
Po příchodu domů jsem pak byla přivítána naším Frediem a odměněna chvilkou mazlení a vrnění! ☺

15.3. Běh
A nastává zlom. Respektive nastal po intervalovém běhu.
Zahřála jsem se, odběhala, protáhla se, vyšla schody a... A píchlo mi v koleni. Zbytek dne jsem v něm pak cítila pichlavou bolest. Namazala jsem ho a říkala si, že to bude v pohodě. Ale nebylo.
Do druhého dne nateklo. A bolelo dál. Natřela jsem ho a stáhla nákolenkou.
Rozhodla jsem se běh neriskovat a vzala jsem Jess na 4km procházku.


17.3. Delší běh
Nelepšilo se to ani další dny, tak jsem zvolnila, mazala a stahovala. K doktorovi jsem jít nechtěla. A taky jsem nešla. Maličko se to lepšilo, ale pořád to nebyla žádná sláva.
Opět jsem tedy zvolila procházku, tentokrát pouze 3km.
A zašli jsme si do wellnesu. Odpočinout fyzicky, i psychicky.

19.3. Běh a nákup
Bolest ustoupila. Přesto jsem cítila, že koleno není úplně stabilní. Rozhodla jsem se, že si zajdu k fyzioterapeutce a že zbytek výzvy asi jen odchodím.
Tento den jsme s Jess zvládly 6 km! ☺
Nákup jsem nijak neřešila. Upřímně jsem ho ani nějak nezaregistrovala, až když jsem odškrtávala políčko. No co, nevadí.

23.3. Běh
Koleno se stále lepšilo, i když to pořád nebylo úplně ono. Ale riskla jsem to a po roce opět nazula brusle. (Pozn. Minulý rok jsem na nich stála jednou, po tom, co jsem asi 8 let nejezdila!) Koupila jsem si v Lidlu svoje vlastní, protože vloni jsem měla jen půjčené. A šlo to, nějak jsem to v těch nohách našla.
S přítelem jsme tak urazili asi 7 km. ☺


26.3. Běh a čtení
Do běhu jsem se už ale nedostala. I když se koleno zdálo být už celkem v pohodě, nenutila jsem se. Cítila jsem se opět jen na procházku, tak jsme si jednu 6km daly. ☺
A ke čtení? Během března se mi povedlo přečíst knížku „Muž, který už nezavolal“ a rozečíst „Čokoládový průšvih“. Naposledy jsem četla někdy na podzim, pak jsem se k tomu už nedostala. Ale moc jsem si to užila a měla jsem z toho opravdu radost.


29.3. Kratší běh
Tady už jsem byla po návštěvě fyzioterapeutky. Prý jsem si natáhla jednu hlavu stehenního kvadricepsu a vzala jsem to i s těmi vazy, které mám mimochodem na té noze prý slabší možná už od dětství a prostě se to mohlo stát. Ale při dalších pohybech jsem to více méně rozhýbala, proto to přestávalo bolet. Ona už to pak jen dorovnala a zatejpovala. A bylo! ☺
Ten den jsme si s přítelem opět vyjeli na brusle. Bylo to asi 5 km.


31.3. Běh a soutěž
Poslední den jsme vyrazili na výlet do kopců za vesničkou na konci světa. A bylo opravdu nádherně. Lesem, loukami a kopci jsme ušli asi 6 km.

Co se týká dubnové výzvy s názvem „Nebuď tučňák“, kterou FitFab parta vydala, účastnit se jí už nebudu. Koukala jsem na ni a je určitě super, ale rozhodla jsem se, že je čas zase na něco jiného.
Do třetice všeho dobrého! ☺

Tak to byl můj běžecko-neběžecký březen! Dohromady to celkem dalo asi 57 km, což je podle mě fajn. ☺
Přestože jsem odběhala jen malou část, jsem se sebou spokojená. Jak jsem psala, nic jsem si nezprotivila a do ničeho jsem se nenutila.
A tak to podle mě má být.
Sport má být radost! ☺

Jak jste sportovali v březnu vy? A jste běžci nebo neběžci?

Těším se na vaše komentáře! ♥

K.