DEN, KDY JSME SE POTKALI / KNIŽNÍ RECENZE

Ahojte! ☺

Můj blog úplně nesrší knižními recenzemi. Přiznám se. Moc nečtu. Ale fakt mě to mrzí, je to super odpočinek a únik od reality. A upřímně, budu si na něj muset udělat více času, protože po přečtení této knihy jsem si čtení zamilovala ještě mnohem víc. Upřímně ale nevím, jestli bych zvládla takové emoční rozpoložení po každé knížce, kterou bych měla v ruce. Ale to asi pochopíte až po přečtení této recenze! Takže prosím, pokud brouzdáte mým blogem, rozhodně se zastavte u tohoto zhodnocení! ☺

Tuto nádhernou knihu jsem dostala v rámci barterové spolupráce od nakladatelství Grada, za což jim moc děkuji. Vážím si toho! I díky vám si teď ve svém životě zkusím vymezit více času na čtení! ☺

A teď už k samotné knížce! ☺

Název: Den, kdy jsme se potkali

Autor: Roxie Cooperová

Stránky: 396

Nakladatelství: Grada

Rok vydání: 2019

Moje anotace

Dlouhá léta jste ve vztahu. Možná jste vdané či ženatí. Možná čekáte dítě. A možná už i nějaké máte. Co když se ale i přes to všechno necítíte šťastní? Tak nějak kompletní? Třeba si jen namlouváte, že máte vše. Že vlastně šťastní jste. A co víc byste taky mohli chtít. Pak ale přijde zlom, zvrat. Možná osud, možná náhoda. Ale najednou přichází jiný úhel pohledu. Jiné emoce. Takové, kterým nerozumíte. Takže je v sobě uzavíráte, nechcete nic měnit, možná máte strach. Opravdu chci svůj dosavadní život změnit? Začít znovu, od základů? Co když to bude chyba?
Do stejných situací se dostává i Stephanie s Jamiem. A k tomu, aby v sobě probudili to šťastné opravdové já, alespoň na pár chvil, jim stačí málo. Jeden jediný den, jedno jediné setkání. Okolnosti jim ale nedovolují být spolu. Alespoň v jejich očích. Jak dlouho ale může člověku trvat, než pochopí, že mu v životě něco chybí? Že vlastně nejsou kompletní, i když si to myslí? Někomu pár měsíců. Někomu rok, dva. Jamiemu a Stefanie trvalo najít opravdové štěstí deset let. A jak už možná víte, štěstí je pomíjivé. Stejně jako čas, který máme.

Můj názor

Upřímně, je pro mě hodně náročné si tak nějak srovnat myšlenky, které se mi honí hlavou ještě v tento moment, kdy recenzi sepisuji. I když už jsem knihu dočetla asi před dvěma týdny, pořád ve mně zanechává spoustu emocí. A takto se podle mě pozná opravdu dobrá kniha.
Začněme ale asi od zevnějšku knihy, tak jak je u mě zvykem. Když jsem na tuto knihu narazila, nebyla to obálka, co mě na ní zaujalo. Ale její anotace. Což není úplně obvyklé. A pro knihu to není ani moc dobré. Ano, obálka vypadá hezky, ale není to ten typ, který by na mě křičel mezi stovkami titulů. Takže na mě opravdu zapůsobila až anotace. Čili nastínění příběhu. K tomu jsem cítila spoustu sympatií, dotknul se mě hned, jakmile jsem zjistila, na jakém tématu je postaven.
Po dočtení knihy jsem ale pochopila, jak je ta obálka vlastně výstižná. Jak moc souvisí s příběhem. V ten moment mi došlo, jak je dokonalá, co všechno je v ní schované. A věřte mi, po dočtení si ji také zamilujete. A určitě ve vás vyvolá nejeden pocit.
Kniha je perfektně napsaná. I když je v ní shrnuto několik let obou lidí, nenudíte se u ní. Vidíte před očima životy Jamieho i Stefanie v každém roce, aniž byste na to potřebovali pět set stran. Děj je spádný, nenajdete tam přehnané popisy ani postav, ani různých situací. Máte prostor na to, vytvořit si vlastní pohled, vlastní názor, popustit uzdu své fantazii, svým pocitům a emocím. Což se u mě dělo poměrně často.
Knížku jsem hltala. Tahala jsem ji do školy, do vlaku, stála jsem s ní na zastávkách a četla. Příběh této „nešťastně“ zamilované dvojice jsem si tak strašně zamilovala. Naprosto jsem se dokázala vžít do jejich situace, úplně jsem chápala jejich pocity. Bylo to jednoduše něco úžasného.
Někdy jsem se u knížky usmívala, jindy mi z toho bylo smutno. Někdy jsem nechápavě kroutila hlavou, jindy zase chápavě přikyvovala. A když jsem příběh dočetla, odkládala jsem knížku se slzami v očích.
Celý ten příběh se mi tak nějak dostal pod kůži. Absolutně ho miluju i teď, po přečtení. Nejsem zrovna typ, co si z knížek pamatuje 100 %. Obvykle znám hlavní zápletku, ale víc mi v té paměti nezůstane. Tady to je, a pravděpodobně i bude, jiné. Tím, že jsem celý ten příběh prožívala od začátku do konce jakoby v kůži hlavních postav, zůstane ve mně mnohem víc. Jejich strachy, jejich emoce, jejich láska. Tak jak je napsáno i v samotné knize: „Stefanie a Jamie s vámi zůstanou ještě dlouho po přečtení této knihy.“
Nemůžu nic než souhlasit.

Hodnocení

Musí vám být naprosto jasné, jak tuto knihu ohodnotím. Prosím, prosím, pokud se rozhodujete, co dalšího si přečtete, sáhněte po této knize. Pro mě byla naprosto dokonalá. Pravděpodobně vás nenadchne, pokud je vám patnáct let, ale pokud jste už starší, určitě si příběh této složité, i když podle mě docela reálné, možná i časté, lásky užijete. A pokud jste někdy prožívali něco podobného, budete tuto knihu milovat úplně stejně, jako já. Možná ještě víc.
Mé hodnocení je naprosto bezpochyby 10/10. Nemám absolutně nic, co by mi v knize vadilo, přebývalo nebo chybělo. Navíc to, co jsem s ní a díky ní prožívala, bylo naprosto úžasné. Děkuju! ☺


K.