PERLIČKY Z PRÁCE VII - LATTÉ S TROCHOU MLÉKA, TRABLE SE ŠLEHAČKOU A ŽÁRLIVÁ PŘÍTELKYNĚ

Ahojte! ☺

Vítám vás už u sedmého dílu Perliček! Upřímně jsem nečekala, že tahle rubrika bude mít „tolik“ dílů, ale lidé mě pořád nepřestávají překvapovat. Někdy překvapím i já samu sebe s tím, co kolikrát vyvedu. (Příkladem by mohla být i šlehačková příhoda nebo moje konstatování o mé „žravosti“ z dnešního článku.) A víte, co je nejlepší? Že už mám rozepsaný další díl! A že se blíží léto a letní prázdniny! Což u nás v práci znamená dvojnásobek nebo trojnásobek zákazníků, takže o podobné situace (snad) opět nebude nouze. Jsem sama zvědavá, co ještě lidé zvládnou vymyslet. Nebo já vyvést, no. :D
Ale teď už se pojďte společně se mnou pozastavit a pobavit nad situacemi, které se mi v práci staly za poslední dobu. ☺

Dorovnávám zákusky.

Do prodejny vtrhne paní: Slečno, slečno, můžu?
Já: Hned budu u vás, jen to schovám, vydržte, prosím.
Paní nervózně přešlapuje, vypadá, že potřebuje kafe nebo cukr opravdu hodně rychle. Co nejrychleji schovám zákusky a jdu za ní.
Já: Tak, co si dáte?
Paní: Latté.

Já: A co k tomu?
Paní: Nevím, ještě se podívám.

-aha, samozřejmě, však v klidu, nespěchám...-

Paní: Dobrý den, dám si nějaké velké kafe.

Já: Dobře, chcete lungo, cappuccino nebo latté?
Paní: Tak to latté.

Já: Dobře, bude to 49 Kč.

Paní: To je nějak moc, ne?
Já: Máte to největší kafe...
Paní: No to nee, to já jsem nechtěla, já jsem chtěla velké kafe, ale jakože jen trochu mlíka...

Já: Aha, ale řekla jste latté, což je malé esspresso a zbytek je mléko.

Paní: No, tak to nechci. Dejte mi to velké kafe s mlíkem.

-pán si objedná čokoládu se šlehačkou-

-zaplatí a já odcházím udělat novou šlehačku-
-pán jde se mnou a kouká přes pult, jak ji připravuju-

-naleju šlehačku do nádoby a chystám se ji zašroubovat, když se mi nádoba smekne, spadne a šlehačka začne všude vytékat-
Já polohlasem: Do prčic!

-kolegyně se mi samozřejmě začíná smát-

Pán se taky usmívá: Jejda, já jsem se chtěl jen podívat, jak tu šlehačku připravujete, ale vás to očividně znervóznilo.

Já: Nene, to je běžný postup, takhle přesně se to má dělat.

Pán se směje: Aha, tak to chápu. Ale i tak, radši už se na vás nebudu dívat, abyste se necítila nervózně a aby z té šlehačky taky něco zbylo.

Já se smíchem: Dobře, to bude asi nejjistější.
 

 

Paní: Máte něco s tvarohem?

Kolegyně: Máme tam například brownies s tvarohem.
Paní: A dál?
Kolegyně: Nebo ten dezert s malinami, tam je taky tvaroh.

Paní: A co ty věnečky?
Kolegyně: Tam je pudinková šlehačka. Ale ten Míša řez vedle je s tvarohem.

Paní: Aha, aha.

Kolegyně: Tak co si dáte?
Paní: Tak jednu tu roládu.
Kolegyně: Dobře, ale tam není tvaroh.
Paní: No a? To snad nevadí, ne?
-nenápadně zavrtím hlavou, kolegyně na mě vytřeští oči a beze slova nachystá paní roládu-

 

Pán: Dám si ten dezert.

Já: Myslíte ten tvarohový dezert s malinami?

Pán: Jo.

Já: Dobře, ještě něco k tomu?
Pán: Ne, to je všechno, díky.

Pán pět vteřin poté: A to růžové v tom, to jsou maliny?

-no, jmenuje se to Tvarohový dezert s malinami, tak bych tipla, že jo-

-do prodejny přichází mladý pár-
-pán objednává, slečna postává u něj a pozorně poslouchá každé slovo, které si s jejím partnerem vyměňujeme-
Pán při placení: No, a kdy se budete stěhovat?
Já, zvyklá odpovídat na tuhle otázku: No, vypadá to na květen, maximálně červen, teď se to trochu zdrželo kvůli momentální situaci.

Pán: Aha, to chápu.

Slečna: Moment, vy se znáte?
Pán k ní: Ne, proč?
Slečna: No, že se ptáš, kdy se bude stěhovat!
Pán: Já ale nemyslím slečnu, myslím tuhle prodejnu, jak se mají přesouvat do nových prostor...

Slečna důležitě: Aha, já už jsem si říkala...

-nic neříkám, podám pánovi jeho objednávku a hlavou mi běží myšlenky, proč jsou někteří lidé tak podezřívaví a proč si to jejich partneři nechávají líbit...-

-je poměrně náročný den, do prodejny chodí spousta lidí, ale stihla jsem se nasnídat, sníst si ovoce i něco sladkého-
-dokonce si i během odpoledne, když se prodejna vyprázdní, uvařím kafe-
-v ten moment přichází šéfová a nese nám sladký tvaroh s malinami, ať máme sílu, když je ten den takhle nabitý-
Když odejde, zkonstatuju ke kolegyni (zády do prodejny): To je hrozný, já furt jenom žeru dneska!
-kolegyně se začíná řehtat-
-taky se zasměju-
Zpoza mých zad se se smíchem ozve pán: Ale není to na vás vidět, slečno!
-v ten moment se směju ještě víc a trošku se začervenám-
Já: Pardon, já jsem si vás nevšimla.

Pán pořád pobaveně: Nene, to nevadí, v klidu si to dojezte, já počkám.

-kolegyně ho jde obsloužit-
Když pán odchází, ještě se ozve: Děkuju a mějte se hezky! Jo, a zase to s tím jezením nepřežeňte!

-haha, hrozně vtipné... :D-

Tři milé situace na závěr

-kolegyně obsluhuje svoji známou-

-povídají si, smějí se, občas něco prohodí i ke mně, tak zareaguji-

Paní: Dej mi tam ještě prosím tahle dvě srdíčka, děkuju.

Kolegyně: Dobře, a to bude všechno?
Paní: Jojo.

-podává kolegyni peníze, nechává jí dýško-

Paní: A ta dvě srdíčka si holky vemte, máte je ode mě, ať máte hezčí den.

-obě dvě jí s úsměvem děkujeme-

-no nejsou tahle gesta úžasná?-

Odešla jsem na oběd a zastoupila mě kolegyně. 

Když jsem se vrátila z pauzy, říká mi: Měla jsi tu ctitele.

Já nechápavě: Koho?
-popíše mi pána, se kterým jsem se v minulosti trošku chytla a se kterým mívá i většina z mých kolegyň problém-

Já: Cože?
Kolegyně: No, donesl ti kytku. Ptal se mě, kde je ta mladá slečna, co tu byla ráno, že pro ni něco má.

-pro objasnění, tomu pánovi je podle mě tak k sedmdesátce-

-ale ta květina byla opravdu krásná, dostala jsem velkou žíhanou oranžovou růži, což mě samozřejmě potěšilo-

Do prodejny vchází pán, tipuju tak kolem pětačtyřiceti let. Pozdraví a chvilku se rozhlíží.

Pán: Ty brďo, tak tak tohle nechápu.

Já s úsměvem: Co nechápete?

Pán také s úsměvem: Myslel jsem, že už jsem viděl všechno, ale tohle... Tak štíhlé dámy pracovat v cukrárně, to jsem teda ještě neviděl. Vypadáte dobře, děvčata.

-asi je jasné, že tyhle komplimenty potěší, že?-

 

 

A to bude dneska všechno! Doufám, že jsem vám alespoň jednou situací vykouzlila úsměv na tváři a máte tak hezčí den! (Minimálně ta šlehačková nebo „žravá“ to mohla dokázat.) ☺

Budu se na vás brzy těšit u dalšího článku! ☺

K.