By Klára: HRANICE NEVINNOSTI / KNIŽNÍ RECENZE

pondělí 11. května 2020

HRANICE NEVINNOSTI / KNIŽNÍ RECENZE


Ahojte! ☺

Není to tak dávno, co jsem vydala ne úplně pozitivní recenzi na knížku z nakladatelství Yoli. Nějaký ten pátek jsem ale měla doma ještě jednu právě z tohoto nakladatelství. Tak jsem si řekla, že si ji přečtu. A uvidíme, jestli už jsem opravdu mimo jejich cílovou kategorii, nebo jestli jsem se prostě jen neztotožnila s tou konkrétní knihou. Takže pokud vás zajímá, jak u mě obstála tato, pokračujte ve čtení!☺

Název: Hranice nevinnosti

Autor: Abbi Glinesová

Stránky: 252

Nakladatelství: Yoli

Rok vydání: 2015




Moje anotace

Blaire se po smrti své matky vydává ve svém stařičkém autě s jediným kufrem, dvaceti dolary a pistolí za svým otcem, který je před několika lety opustil. Po splacení všech dluhů za matčinu léčbu je bez peněz i bez střechy nad hlavou. Proto je pomocná ruka jejího otce to poslední, co jí zbývá. Když ale doráží na místo, zjišťuje, že její otec i s jeho novou přítelkyní odjel do Paříže. Ona je tak v cizím městě, hladová, téměř bez peněz a bez noclehu. Usměje se na ni ale maličké štěstí a nakonec má kde přespat. V domě Rushe Finlaye, syna tátovy nové přítelkyně. A ačkoliv nevypadá, že by byl z její přítomnosti nadšený, Blaire je mu v určitém ohledu vděčná. Má střechu nad hlavou, může si najít práci a později i bydlení. Blaire ví, že Rush žije v naprosto odlišném světě než ona, a proto se snaží držet si od něj odstup. A vypadá to, že i on od ní. Nicméně oba je to k sobě táhne. Rushe ale obklopuje něco tajemného, něco neznámého. Co jí tají? Proč? A stihne na to Blaire přijít, než to všechno zajde příliš daleko?


Můj názor

Opět, kniha je psaná jednoduchým stylem. A znovu je mířená na trochu jinou věkovou skupinu. Řekla bych tak patnáct, maximálně šestnáct let. Proč právě tato hranice? Podle mě holky od sedmnácti let a výš příběh nějak nenadchne. Je to takové poměrně pohádkové. Takové to typické hezký kluk, ne přilíš oblíbená dívka. Nebo bohatý kluk, chudá dívka. Zpěvák školní kapely, šedá myška. A tak dál, znáte to. Naopak si úplně nemyslím, že popis některých scén je úplně vhodný třeba pro třináctiletou slečnu. Jasně, chápu, témata sexu a intimity jsou v tomto věku žádaná, a upřímně nemám nic proti tomu, aby v knihách byly. Nepřijde mi na tom nic špatného. Ale to, jak je to popsáno, komentováno a pojato v této knize, mi nepřijde pro tento věk vhodné.
Z mého pohledu, jakožto z té kategorie nad sedmnáct let, na této knížce bohužel není nic speciálního. Nápad na knížku je poměrně běžný, až takový tuctový. Přesně víte, jak to dopadne, protože zakázané ovoce chutná nejlíp, že? A co do takového příběhu dát za zápletku? Něco tajemného okolo jedné z hlavních postav. Nebo ještě lépe něco, co se týká obou, že jo.
S hlavními postavami jako takovými jsem neměla žádný problém. Blaire mi byla sympatická, stejně jako Rushe jsem si uměla představit jako fajn kluka.
S čím jsem ale měla problém, byl styl vypravování. Dobře, v běžných situacích, okamžicích a dnech se to ještě dalo. Ale jakmile došlo k popisu intimních scén? Ne, ne, ne. Bylo to hrozný. Fakt hrozný. Netuším, čím se autorka inspirovala, nebo proč se najednou přesunula do takového stylu vyjadřování. Úplně to působilo, jakoby tyto scény byly vystřižené z filmu pro dospělé. Ne, že by tam nepatřily, to zase ne. Zapadaly tam. Ale ten styl jejich popisování absolutně ne.
Bohužel se mi ani nelíbily některé další scény. Jak se najednou v Rushovi probouzí úplně jiné stránky, nechyběla ani menší rivalita o Blaire, samozřejmě tam byla i nová kamarádka, která byla prostě svá. Jo a nějakou tu mrchu to chtělo taky. Přesně tohle složení postav nesmí v tuctovém young adult příběhu chybět, že?
Musím zkritizovat i konec, protože ten mi přišel úplně nesmyslně vygradovaný až do výšin, naprosto absurdní, nepochopitelný.
Něco pozitivního by to chtělo, že? Zachránila to tak možná obálka a maličko nápad, který byl za příběhem schovaný. Byl ale natolik ušlapaný tím obyčejným a profláknutým dějem a vývojem situací, že tam vlastně byl úplně zbytečně. Nebo vlastně ne. Posloužil tomu absurdnímu konci.
Za mě ne, ne, ne. A prosím, už nic takového netvořte. Tohle fakt nebylo dobrý...


Hodnocení

Myslím, že už jsem se rozvášnila dost, takže nemá cenu se k tomu tady už nějak víc vyjadřovat. Knížka pro mě osobně byla nezajímavá, neoriginální a až moc přitažená za vlasy. A věřte mi, že se mi fakt strašně nechce hodnotit tohle dílo číslem. Dám tomu bod tak možná za obálku, vykukující nápad na zápletku, osobnost Blaire a za těch pár dobře popsaných situací. Ale to je tak všechno. A i když chápu, že je to cíleno na věkovou kategorii okolo patnácti let a že má jít o něco odpočinkového, tohle bych prostě fakt nedoporučila ani holkám v této kategorii. Zkreslující, pak tuctově pohádkové, v těch intimních scénách až sprosté a nakonec neuvěřitelně vyhrocené. Tohle pro mě prostě není dobrá kniha.
Optimistickým názorem tak pro tuto knihu vydoluji dobré čtyři body. Číselné hodnocení je pro mě tedy 4/10.


Už jsem psala minule, že nechci být negativní. Ale ještě víc nechci lhát nebo něco nepsat jen proto, že to není sluníčkové. Prostě to tak je. A nejde být vždy se vším jen spokojený, číst jen dobré knihy, koukat na super filmy a potkávat fajn lidi. Je to i o tom negativním. A bohužel to byl případ i této knihy.

Pokud jste knížku četli, budu určitě ráda za váš názor! ☺

Mějte se krásně i po přečtení této ne zrovna pozitivní recenze! Těším se na vás u dalšího článku! ☺

K.

2 komentáře:

  1. Škoda, že tě kniha moc neoslovila. Pro mě by taky nebyla. Já jsem spíše na thrillery. :-)
    Povídání nejen o kosmetice

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude nějaká jiná. ☺
      Chápu. U mě záleží asi spíš na náladě. ☺

      Vymazat